Foukání zimních pneu: Jak na to pro bezpečnou jízdu

Správné foukání zimních pneu, jak na to pro bezpečnou jízdu, to je otázka, kterou by si měl položit každý řidič před příchodem mrazivých měsíců. Tlak v pneumatikách totiž přímo ovlivňuje jízdní vlastnosti vozu na sněhu, ledu či břečce. Jakmile teploty klesnou k bodu mrazu, začne se vzduch v pneumatikách smršťovat, a vy tak najednou můžete jezdit na podhuštěných gumách, aniž byste si toho na první pohled všimli. Jak tedy správně hustit, aby byla vaše zimní jízda co nejbezpečnější a vaše pneumatiky dlouho vydržely?

Proč je správný tlak v zimních pneumatikách klíčový

Zimní období je pro řidiče i pro vozidlo mnohem náročnější než léto. Pokud nemáte správně nahuštěné zimní pneumatiky, přicházíte o velkou část bezpečnosti. Správný tlak totiž zajišťuje ideální styčnou plochu pneumatiky s vozovkou. Když je kontaktní plocha taková, jak ji inženýři navrhli, maximalizuje se přilnavost pneumatiky, zkracuje se brzdná dráha a auto lépe reaguje na pohyby volantem. Naopak špatný tlak znamená zhoršenou ovladatelnost na zledovatělém nebo zasněženém povrchu, vyšší riziko smyku a dokonce rychlejší opotřebení pneu. I ty nejlepší zimní pneumatiky, ať už značky Kormoran nebo jiné z prémiového segmentu, potřebují správný tlak pro ideální výkon.

Kde najít doporučený tlak pro vaše vozidlo

Každé vozidlo vyžaduje jiný tlak v závislosti na hmotnosti a rozložení zatížení. Doporučení výrobce najdete obvykle na několika místech. Nejčastěji se štítek s hodnotami nachází na vnitřní straně B-sloupku (u dveří řidiče), na vnitřní straně krytu palivové nádrže nebo v uživatelské příručce k autu. Hodnoty tlaku se obvykle udávají v jednotkách bar nebo psi. Dávejte si pozor – tyto hodnoty často počítají s různým stupněm zatížení auta. Pokud jedete sami, budete potřebovat jiný tlak než při plně naloženém autě s rodinou a boxem na střeše.

Vliv zimních teplot na tlak v pneumatikách

Fyzikální zákony nelze oklamat a v zimě se to ukazuje naplno. Když dojde k poklesu teploty o 10 °C, tlak v pneumatikách se sníží přibližně o 0,1 baru. Znamená to, že pokud jste si pneumatiky na podzim nahuštili na ideální hodnotu při 15 °C a v prosinci teplota klesne na -5 °C, automaticky vám chybí 0,2 baru, aniž by došlo k jedinému úniku. Proto je nezbytné upravovat hodnoty tlaku s ohledem na aktuální zimní podmínky a nenechat se překvapit nečekaným poklesem. Zanedbaný tlak navíc velmi negativně ovlivňuje celkovou životnost gum a potažmo to, jaký bude finální kilometrový nájezd pneu.

Správný postup huštění: Měření za studena a přidání 0,2 baru

Pro zajištění maximální bezpečnosti existuje v zimě nepsané, ale všeobecně uznávané pravidlo: přidat k hodnotě doporučené výrobcem vozu navíc 0,2 baru. Proč? Tato rezerva kompenzuje výkyvy teplot a zajišťuje, že i při velmi nízkých teplotách nebude pneumatika zbytečně podhuštěná.

Měření a huštění musí ale vždy probíhat za studena. Ideální je měřit tlak dříve, než s autem ujedete větší vzdálenost (zpravidla by pneumatiky neměly mít za sebou více než 2-3 kilometry běžné jízdy). Jakmile se totiž třením o asfalt zahřejí, tlak stoupne a hodnoty na manometru budou zkreslené. Většina moderních kol navíc funguje na bezdušovém principu – je dobré se ujistit, že vaše bezdušové pneu a disky jsou plně kompatibilní a dobře těsní, protože i nepatrný únik dokáže na mrazu nadělat problémy.

Jak často tlak v zimě kontrolovat

Zatímco v letních měsících někteří řidiči na tlakomer tak trochu zapomínají, zima neodpouští. Tlak byste měli kontrolovat alespoň jednou za dva až tři týdny a vždy před každou delší jízdou na hory. Stejně tak doporučujeme měřit tlak při každé výrazné změně počasí – když například teplota zničehonic spadne o patnáct stupňů níže. Pravidelnou kontrolou předejdete mnoha rizikovým situacím na vozovce. Při inspekci nezapomeňte zkontrolovat i vizuální stav disků – např. v zimě od soli občas vznikají různé defekty či poškození a vy se tak můžete setkat s potřebou řešit puchýře na alu kolech z vlivů posypových solí.

Rizika podhuštění a přehuštění

Podhuštěné pneumatiky jsou v zimě zvlášť nebezpečné. Kontaktní plocha se deformuje a zatížení se přesouvá na ramena pneumatiky, zatímco její střed nedoléhá. Tím se drasticky zvyšuje valivý odpor, auto „plave“, hůř zatáčí a enormně roste spotřeba paliva. Zároveň hrozí nebezpečí smyku a rychlejší zahřívání, které může vést k destrukci pláště.

Z druhé strany ani extrémní přehuštění není správnou cestou. Přehuštěná pneumatika se dotýká vozovky jen středem běhounu. Snížená kontaktní plocha znamená mnohem horší trakci na sněhu a prodlouženou brzdnou dráhu. Jízda navíc bude velmi tvrdá, což negativně odnesou tlumiče a čepy podvozku.

Systémy TPMS a jejich role v zimě

Moderní vozidla jsou standardně vybavena systémem sledování tlaku v pneumatikách, známým jako TPMS (Tire Pressure Monitoring System). Tyto chytré senzory či systémy měřící změnu otáček kol vás umí upozornit na výraznější únik tlaku (většinou o 20 % a více). V zimě jsou nepostradatelným asistentem, nicméně slepě na ně spoléhat nelze. Někdy se varovná kontrolka TPMS může rozsvítit jen kvůli onomu rannímu poklesu teploty, a jakmile se pneumatiky jízdou prohřejí, kontrolka zhasne. Manuální měření klasickým tlakoměrem za studena zůstává tím nejpřesnějším a nejbezpečnějším postupem.

Závěrem: Bezpečnost na prvním místě

Odpověď na otázku foukání zimních pneu, jak na to pro bezpečnou jízdu, se tedy skrývá v několika základních pravidlech: dodržovat doporučení výrobce, zohlednit pokles teploty (přidáním zmíněného 0,2 baru) a měřit vždy za studena. Každé dvě minuty věnované s manometrem na mrazivém parkovišti u pumpy se vám mohou na sněhu a ledu vrátit v podobě bezpečně zvládnuté kritické situace. Pečujte o své pneumatiky a ony se vám odmění spolehlivostí a klidnou jízdou celou zimu.